Jdi na obsah Jdi na menu

Konfekce x zakázková výroba

17. 6. 2010

Kdepak je rozdíl?

Možná že málokdo ví, jak to funguje, tak se to pokusím zjednodušeně popsat.

Máme rozjetou konfekční firmu. Na začátku stojí návrhář, který na základě módního trendu vyslaného zhora (haute couture nebo-li vysoká krejčovina, jejíž kolébkou je Paříž - udává trendy, a to jak v siluetě, tak v donekonečna obměňovaných barevnicích) vytvoří kolekce pro aktuální období. Velkou roli samozřejmě sehrává konkurence, nápady kolují, kradou se, pozměňují se, podepisují se jmény módních značek atd. Od návrhářů putují návrhy k technologům a konstruktérům. Ti mají za úkol rozpracovat jednotlivé modely tak, aby je připravily pro střihače a šičky, v lepším případě švadleny*, takže se střihy vytváří podle průměrných (!) mír, zvětšují se do určitého rozsahu velikostí, poté se dle šíře materiálu polohují tak, aby zbyly co nejmenší zbytky, materiál se naskládá na sebe a podle šablony se najednou nařeže velké množsví dílů (počet závisí na kvalitě vybavení dílny). Jednotlivé díly mají předem připočtené přídavky na švy, většinou to bývá cca třičtvtě centimetru nebo centimetr (u triček, prádla atp. to bývá půl nebo taky nic - to se přece natáhne:)) - to zaručí, že oděv se nedá povolit (není kam) a člověk, který přibere si běží do obchodu pro nové oblečení. Ze stejného důvodu využívají kofekční firmy ještě další triky, které dělají oděv prakticky nepřešitelným a neopravitelným - vyměňovali jste někdy zip u džín? Nebo u bundy? 

U (dobrého) krejčího vzniká oděv následovně: Krejčí si sedne se svým zákazníkem a dá s ním dohromady návrh a nákres toho, jak by měl daný oděv vypadat. V ideálním případě by měl být schopen poradit s výběrem střihu, materiálu, barvy. Změří si přesně zákazníkovy míry (měl by být informován o případném úbytku váhy), na základě kterých vytvoří originální střihovou konstrukci, ze které vyrobí šablony. Ty napolohuje na jednu dvojitou vrstvu materiálu podle určitých zásad, vykreslí na všechny díly přesně všechny obrysy a značky a štřihne s dostatečnými přídavky na švy. Pak přijdou na řadu pomocné stehy, oděv se sesadí ručně, švy se upraví žehlením, v průběhu jednotlivých procesů se hodně žehlí a tvaruje žehličkou. Takto oděv připraví na zkoušku (jedna až ... podle náročnosti oděvu a typu postavy). Po zkoušce se oděv připraví na další zkoušku nebo se dohotoví - je třeba nastříhat spoustu dalších dílků, výztužných vložek atd... Existují spousty a spousty technologií - ale o tom příště:) Takže se výsledná cena výrobky vysahá mnohdy přes ceny exkluzivních konfekčních obchodů. Mám za sebou tři 120 - 200 hodinové práce - krejčovská onanie:)

 

 

*a pozor, tady se dostáváme k prvnímu problému. Běžný člověk dnes ani neví, že mezi šičkou, švadlenou a krejčí je rozdíl (nemám to nikomu za zlé, taky spoustu věcí nevím, na druhou stranu kuchaře od číšníka pozná každý). Šička je osoba, která často pracuje v trojsměném provozu v konfekční dílně. Většinou tato osoba nemá ponětí o šití, je zde aby vykonávala stále dokola jeden nebo více stejných úkonů dokola na specializovaném stroji (prostě fabrika), není to takový problém naučit se. Pro ukázku: Spodní kalhotky - jedna u jednoho stroje našije bavlněné chránítko, druhá sešije boky, třetí u dalšího stroje všije gumy. Výrobní cena nepřesáhne i s nastříháním 20 kč a tradá, kalhotky za 800 Kč jsou na světě. Samozřejmě se musí pokrýt náklady na materiál, návrháře, konstruktéry (nedělejte si iluze, jede se podle pár střihů, často jsou na trhu vedle sebe k vidění kalhotky stejného střihu v jiných barvách, s jinou kraječkou, ale moc se s tím nepářou - tím nechci křivdit luxusním firmám, které si zakládají na originalitě výrobku, ale ty to dělají taky, jen trochu pozmění výkroj, nebo to znovu hodí na trh s časovým odstupem...), dopravu, šéfa firmy, prodavačky, šéfa prodejny/butiku... ale ve velkovýrobě platí čím víc od jednoho kusu, tím levněji.

Švadlena je už s jistou specializací. Většinou těžko zvládá konstrukce, kopíruje střihy z burdy, které pak upravuje (určitě zde budu vysvětlovat taky to, proč je upravovaný konfekční střih chabá náhražka střihu na míru), zvládá spíš lehké věci - halenky, košile, lehčí šaty, kalhoty atp. Jste-li švadlena a protestujete proti tomuto odstavci s tím, že toho umíte více, pak jste nejspíš krejčí.

Krejčí je nejvyšší level - měl by bravurně zvládat střihové konstrukce na konkrétního člověka, měl by zvládat vytvořit (podle zaměření pánský/dámský - jsou to dva rozdílné obory) krom sukní, kalhot, halenek, košil, vest i saka a kabáty. Měl by být schopný vytvořit originální technologické postupy v závislosti na vlastnostech materiálu se kterým pracuje, prostě by to měl být odborník každým coulem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Střihy

(Sisa, 10. 10. 2010 17:00)

Chtěla bych se zeptat jestli je možné si od krejčí nechat udělat jen ten střih na míru. ( upravovat střihy z burdy jsem si také zkoušela ale nikdy to moc nedopadne, neb jsou na německé krabicoidní dámy...)
Případně jestli jsou nějaké kurzy tvorby střihů pro nadšence.
Děkuji.

Re: Střihy

(Kačka, 18. 6. 2011 23:17)

Kurzy asi jsou, narazila jsem na paní, která už sama tedy nešije, je v důchodovém věku a má problémy s krční páteří, takže už dělá jen ty střihy. Nechávala jsem si u ní zatím udělatt jen střih na kabát a kalhoty, za oba chtěla 150 Kč, což je cena naprosto úžasná a chci si u ní nechat udalat jesště další střihy, protože jsem slyšela na ní jen samou chválu. Ale asi jsem nepomohla....

Re: Re: Střihy

(blanka, 19. 6. 2011 13:22)

Ad Sisa :Som zákazková krajčírka s naozaj dlhou praxou . Za tie roky som sa ustálila na tom, že ako základ použijem strih z Burdy . Pred strihaním si na ňom skontrolujem podstatné dĺžkové a šírkové rozmery a vzdialennosti , a s ohladom na zistené rozdiely obrys na látku upravím. Vždy, vždy, vždy si nechám na prvú skúšku dostatočne veľa vo švíkoch, a niekedy aj na dĺžke PD. Ak ide o novú zákazníčku, čakám na to, čo budem vidieť na skúške, ale aj na to, ako sa bude cítiť zákazníčka . Pre dobré padnutie odevu je to veľmi dôležté . Zmeny po skúške zapracujem do ďalšej práce, a niekedy na druhej skúške ešte doopravím drobnosti. Málokedy sa uspokojím len s dvomi skúškami, napr, dobré padnutie rukávov najmä na sakách, si určite skontrolujem ešte raz .No a ak som ja aj zákazníčka s výsledkom spokojná , ešte pred tým, ako jej odovzdám hotový odev, si na ňom zmeriam všetky dľžkové a šírkové rozmery a zaznačím si je na maketku strihu . To, aj s eventuálnymi poznámkami o nerovnomernosti či nesúmernosti postavy, ako aj s mierami, a časom, kedy som to šila si odkladám. Výborná pomôcka vždy, keď príde zákazníčka znovu, ušetrí to mne aj jej čas. Zakladám si na tom, že to, čo ušijem je poctivo vypracované a dobre padnúce.Na všetky strihy, ktoré som si urobila, postupne píšem mená zákazníčok, čo mi usnadní orientáciu. No a prečo to píšem ? Hotový strih, hoc aj na Vašu konkrétnu postavu, bude len základ.Ani podľa neho nešite nič tzv. na hotovo - bez skúšania a prípadného upravenia to asi nepôjde. Prajem chuť do práce a radosť z dobrého výsledku.

"Proč bychom chodili za krejčím?...........

(Kačka, 18. 6. 2011 23:25)

"Proč bychom chodili za krejčím? Je to drahé a na pultech obchodů je tolik věcí!"

A když vám vyučená švadlena řekne, že šít oblečení jí nebaví ani na sebe, protože to vezme 3x a už se jí to nelíbí, že si to radši koupí, tak to je teprve darda.... Ono švadlen je spousta, ale málokterá umí opravdu šít a tedy hlavně asi neumí udělat střih a třeba kamarádka o které se zmiňuji na začátku, třeba má zbytečně velkou spotřebu materiálu.

Já třeba zase díky nekonfekční velikosti bych si ráda nechávala šít na zakázku. Letos jsem našla prý šikovnou svadlenu, tak jsem zvědavá :o)